fbpx

n header

Křídla a kopyta


Ukázka

Řekli mi jednou, ať svůj smysl pro krásu
Dokážu kresbičkou Pegasa z ánfasu
Nevládnu tužkami snad bych jej znesvětil
Chvíli jsem nevěděl a pak jsem odvětil

Kreslit ho nemohu, sám nevím čím to je
Málokdy zavítá do mého pokoje
Cesta je klikatá, cíl není jasný
Ten kůň má sílu, ten pták je krásný

Jen jednou zkoušel jsem chytnout ho do lasa
Řekl mi, ty hloupý chceš chytit Pegasa
Vždyť nevíš, zda je víc ptákem či koněm
Kdybys ho uvázal, bylo by po něm

Nechci ho nachytat, už mě to neláká
Chápu ho, vždyť má jak já srdce tuláka
Vznáší se mou myslí jak hezká věta
Tak ať se vznáší dál do konce světa

Blues o deseti životech


Ukázka

Kdybych tak měl deset životů
Nikdy bych nemusel spěchat
Deseti dívkám hrát gavotu
Abych si jednu moh´ nechat

Nechci se teď pouštět do hádek
Ale mít životů devět
Byl bych i dědečkem z pohádek
Chytrý snad ale ne vševěd

Osumkrát bych si rád na svět zvyk
Víly ať závistí blednou
Sedmkrát byl bych rád trpaslík
Sněhurka alespoň jednou


Kdyby mi věštkyně Sibyla
Ze starých eposů řeckých
Sedmero životů slíbila
Já bych je využil všecky

Kéž bych měl životů aspoň šest
Svá přání do vrby šeptám
Nikdy bych moc nedbal na pověst
Taky se vás na nic neptám

Zbytečně přes prsty koukáte
Že nemám z tesilu šaty
Kdybych se narodil popáté
Snobům bych ukázal paty


Čtyřikrát ožil bych s povděkem
Ten nápad v hlavě mi leží
Zkusit se stát dobrým člověkem
To je snad to oč tu běží

Tři přání v jediném souvětí
Tři doby v jedinou spojím
Na dům a na strom a na děti
Chtěl bych žít životem trojím

A kdybych byť jenom dvakrát žil
I to je tak trochu sci-fi
Radostí smutek bych vyvážil
Stereo balance hifi


Jenomže žijem jen jedenkrát
I to má snad svoje klady
Jen jednou budeme umírat
Tak proč stát k životu zády

Zbývá jen otázku položit
Jestli žít naplno svedem
Raději žít nežli položít
A napůl umírat předem

Nebrečme dojetím u beden
A u píva že nejsme mladší
Dám deset životů za jeden
Ve kterém to všechno stačím

Zavolej


Ukázka

Ještě je tolik písní co jsem nikdy nehrál
A tolik akordů co vůbec neumím
Tisíce hezkých prvních slok
A já v nich bloudím jako cvok
A často nevím kudy dál

A mezi básníky mě taky nikdo nezval
Dávno si nemyslím že všemu rozumím
Člověk by neměl zůstat sám
Dneska už těžko spočítám
Kolikrát brečel jsem a kolikrát se smál

Ref.:
Zavolej
Prosím tě zavolej
Zavolej že ti smutno je
A proč ti duše spadla do hnoje
Tak zavolej
Klidně mi zavolej
Zavolej třeba pro radost
Člověčí lásky přece není nikdy dost
Proto mi zavolej


Jsem tulák prostoru i všech časových pásem
Na Mléčné dráze červený trpaslík
Po cestě z noci do rána
Potkávám Aldebarana
A do tmy volám chvilku stůj

Možná že jednou jedna řekne jenom tvá jsem
Abych ji hýčkal a ze všech trablů svlík
Té holce hodné úžasu
Zapletu růže do vlasů
A řeknu lásko moje navždy budu tvůj

Ref:
Zavolej
Prosím tě zavolej
Zavolej že ti smutno je
A proč ti duše spadla do hnoje
Tak zavolej
Klidně mi zavolej
Zavolej třeba pro radost
Člověčí lásky přece není nikdy dost
Proto mi zavolej