n header

Proč píšu sem

Aneb sociální sítě nebo vlastní web? To je, oč tu běží.

Ahoj, lidi.

Inu, je to tak pohodlné, když na sociálních sítích někam kliknu a můžu psát. Nemusím řešit vzhled, je totiž jednotný. Jednotný font jednotnou barvou na jednotném pozadí, pominu-li pitomé obrázky se smějícími se hovínky a několik dalších nehezkých a okoukaných pozadí. Fotky? Kliknu a vyberu nějakou, kterou už mám v jednotné galerii, nebo nahraji svou. Nemusím řešit kvalitu, formát, velikost... Všechno se automaticky nějak upraví. Nemusím řešit umístění či obtékání textu, protože to nejde. Obrázek je na konci příspěvku a hotovo. Nemusím řešit více obrázků či galerii, všechno je automatické. Zvládne to i nepříliš inteligentní uživatel. Tedy v omezené míře to jde v kdesi zastrčených a nepoužívaných tzv. poznámkách umístit obrázek do textu a použít někde tučné písmo... O jednoznakových slovech na konci řádku a jiných typografických úpravách radši nemluvím. Tohle jsme chtěli?

Proc pisu semJo, a ještě tam jsou smajlíky, u kterých jsem se smířil alespoň s tím, že ztratily své původní kouzlo textových obrázků. Kdysi jich bylo a taky stačilo jen pár. Třeba :-) nebo :-( a taky ;-). Dnes jsou na sociálních sítích stovky obrázků. No tak budiž. Ale ono ani to mnohým nestačí a musí tam nacpat ty strašidelné gify, které tam mají také k dispozici. Nevím, jestli jsou hnusnější ty špatně nakreslené, nebo ty z fotek slavných osobností. Všechny jsme je všichni viděli už nesčetněkrát. Nemáme na výběr, jestli na to chceme koukat. Nemáme na výběr ani jak upravit svůj vlastní osobní profil, svou skupinu či stránku. Všechno je jednotné, a i těch pár šablon, které jsou k dispozici, se snad nijak neliší. A když si pan Zuckerberg usmyslí, že se něco změní, miliardy lidí mají povinně jiný vzhled svých prezentací, zrušené služby, které používali, a povinné jiné, které vůbec nechtěli.

Proč jsme tomu propadli? Proč mnoho konkrétních webů ať osobních, muzikantských, firemních či nejrůznějších jiných zůstává bez aktualizací jen jako statický web, který odkazuje na Facebook a další sociální sítě? Proč původní weby zanikají? Celé to slouží nikoli nám jako zdroj poznání či sdružování podle našich zájmů, ale pro poskytování údajů o našich zájmech a tendencích. Nikoli k zábavě či nedejbože poznání. Jen si tam čteme povětšinou bezduché příspěvky miliónů přátel, z nichž fakticky známe možná necelou stovku a v posledním roce jsme jich viděli asi deset. Ale jakože kamarádíme... Každá naše připitomělá vtipná odpověď, u které bychom si ukroutili krk, byla-li by vyslovena naším nejlépe vlastním pubertálním potomkem, svědčí o nás a je informací kamsi dál. Každé označení palcem či jiným z prefabrikovaných piktogramů zjednodušujících náš názor i život do několika možností, je informací pro algoritmy tam kdesi. A co je nejhorší, slouží především k tomu, abychom byli ovlivňováni a rozdělováni, jak jen to jde. A ono to jde, jak vidíme dnes a denně.

Rozhodl jsem se kousek vrátit. S naivitou sobě vlastní se tedy chci věnovat více samotnému webu. Tam je místo pro obsah i vzhled, který bude alespoň v mezích mých skromných schopností původní a originální. Zřejmě se nezjeví miliónu uživatelů, kteří jej ani nezaregistrují, protože je to jako vybrat si konkrétní kamínek v nepřetržitém proudu štěrku sypajícím se odkudsi do nikam. Sem chci psát své postřehy či úvahy, možná fejetony, nevím. Sem chci dávat fotky v různých velikostech podle toho, co na nich je, a chci je mít umístěné správně v textu. Tady bude skutečný obsah. Na Facebooku snad jen upoutávka. Buďte vítáni.

Lidi, ahóóój!
Petr

Ilustrace: Lenka Pužmanová. Napsat Petrovi.

Další články tady

 písničkář